|
|
Berlinova pozitivní svoboda v myšlení T. H. Greena
Hulvertová, Anna ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva politické filozofy, kteří významným způsobem rozvinuli koncept pozitivní svobody. Isaiah Berlin je asi nejznámějším autorem rozdělujícím svobodu na pozitivní a negativní. T. H. Green, i když v dnešní době, a hlavně českém prostředí tolik známý není, byl ve své době považován za transformátora celého liberálního směru a myšlení o svobodě právě díky interpretaci pozitivní svobody. V této práci se proto snažím zjistit, zda pozitivní svoboda definovaná I. Berlinem odpovídá tomu, jak o ni ve svých dílech hovořil T. H. Green. Pozitivní svoboda je velice významný koncept v politické filozofii, stejně tak mají svůj zásadní význam oba autoři. Jejich komparace proto přináší na koncept pozitivní svobody nový pohled. Detailnější analýza jednotlivých autorů a následná komparace jejich myšlení o pozitivní svobodě ukazuje na výrazné odlišnosti mezi jejich pojetím pozitivní svobody, a tím pádem i na existenci možnosti odlišného uchopení tohoto pojmu, než je pouze obecně nejvíce známá Berlinova definice.
|
|
|
Vliv západních myslitelů na Sunjatsena, jeho politickou filozofii a praxi
Mališ, Jan ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vlivy hlavních západních myslitelů na Sunjatsena, kteří autoři měli jak velký vliv, a jak na sebe různé vlivy od různých autorů působí. Práce začíná, tedy hned po úvodu, stručným shrnutím Sunjatsenova života, s důrazem na možné vlivy z jakéhokoli úhlu. Dále se práce přesouvá na hlavní část, kterou jsou samotné vlivy, rozdělené na dvě části. Tou první jsou vlivy širší, tedy vlivy autorů, podnětů nebo prostředí, které neměli vliv tak velký, jako čtyři hlavní autoři, ale stále stojí za samotnou podkapitolu v práci. V těchto kapitolách je analyzován Mill, Rousseau, Lincoln, a poté vliv Japonska a území s britských vlivem. V části druhé pak jde o autory hlavní, kterými jsou Montesquieu, George, Kropotkin a Marx. Práce je poté ukončena shrnutím hlavních poznatků, krátkou rekapitulací práce a celkově závěrečnými myšlenkami k práci.
|
|
|
Polis mezi Platonovou a Aristotelovou filozofií
Nikl, Lukáš ; Milko, Pavel (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
V mé práci jsem se pokusil osvětlit důvody a způsoby toho, jak Platon a Aristoteles pojímají politickou filozofii. Oba žili v, pro Antické Řecko, těžké době, i když každý v trochu jiném druhu krize, což značně ovlivnilo jejich myšlení, životy, práci. I když se mezi jejich vystoupeními doba i s prostředky myšlení změnila, a samozřejmě, že můžeme najít mytické jádro v obou pracích, i když u obou odlišné. Odlišná je i jejich metafyzika a způsoby, jakým s myšlením pracují. Zatímco Platonovo myšlení je založeno na celostně myšleném, místy až kruhově se uzavírajícím myšlením, Aristoteles vychází ze svého, více konkrétního, pojetí universa. Nicméně je spojuje jejich snaha o změnu myšlení o společnosti, politice, či ontologii. Nicméně každý se snaží reformovat jinou obec. Platon myšlení v obci, která trpí eliticko oligarchickou krizí, a Aristoteles myšlení v obci v průběhu nástupu Makedonců. Samozřejmě, že se nelze slepě vztahovat k jejich filosofii ve smyslu její užitečnosti. Na druhé straně nám znalost jejich myšlení může poskytnout barvitou inspirací i v dnešní době a jejich krizích.
|
|
|
Převrácený totalitarismus
Petr, Ondřej ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce kriticky reflektuje teorii amerického politického filozofa S. Wolina. Práce vymezuje Wolinovo pojetí převráceného totalitarismu. Dále podává přehled běžných, mainstreamových pojetí totalitarismu v komparaci s Wolinovým pojetím. Věnuje se Wolinově reflexi současné západní liberální demokracie jako řízené demokracie . Text se obrací i na dílo G. Agambena, který zastává podobné pozice v kritice euroatlantické formy demokracie. V jeho pojetí výjimečného stavu autor nachází spojitosti právě s konceptem převráceného totalitarismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problém filosofie v arabském středověkém myšlení
Šenk Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Středověká filozofie v arabském prostředí usilovala o harmonizaci řeckého dědictví s náboženskou tradicí. Proti těmto snahám s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a teologové. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači a rozvoj arabské mystiky. Práce má za cíl zmapovat hlavní přístupy tehdejších filozofů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě. Stěžejní bude pojetí Ibn Bádždži, který se ve své filozofii osamoceného snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa a nabízí tak v arabské filozofii nové pojetí role filozofa ve společnosti. Klíčová slova Ibn Bádždža, Řízení osamoceného, al-Fárábí, Aforismy státníkovy, Aristotelés, Etika Nikomachova, Platón, Ústava, politická filozofie, mystika, etika, filozof, ctnost, obec, plevel, poznání, řízení, blaženost
|
|
|
Ibn Bádždža: Řízení osamoceného
Kohout, Ondřej ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Válová, Dita (oponent)
Cílem této diplomové práce je vysvětlení specifik Ibn Bádždžovy politické filozofie, jak je prezentována v jeho nejznámějším spise Řízení osamoceného (Tadbír al-mutawahhid). Diplomová práce by měl vysvětlit, jakým způsobem se Ibn Bádždžovo myšlení opírá o starší autory a na jakých základech stojí. Z těchto důvodů bude nutné zabývat se například al-Fárábím a jeho politickou filozofií, nicméně bude taktéž důležité nahlédnout, jak se v Ibn Bádždžově textu odráží myšlenky Platónových a Aristotelových politicky orientovaných spisů. I přes historický aspekt diplomové práce, bude stěžejní uvědomění si paralel se současným politickým myšlením a postavením filozofa/intelektuála ve společnosti. Součástí práce je taktéž vytvoření českého překladu první kapitoly Řízení osamoceného, která tematizuje oba zásadní pojmy Ibn Bádždžovy filozofie - "řízení" a "osamocený".
|
|
|
Polis mezi Platonovou a Aristotelovou filozofií
Nikl, Lukáš ; Milko, Pavel (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
V mé práci jsem se pokusil osvětlit důvody a způsoby toho, jak Platon a Aristoteles pojímají politickou filozofii. Oba žili v, pro Antické Řecko, těžké době, i když každý v trochu jiném druhu krize, což značně ovlivnilo jejich myšlení, životy, práci. I když se mezi jejich vystoupeními doba i s prostředky myšlení změnila, a samozřejmě, že můžeme najít mytické jádro v obou pracích, i když u obou odlišné. Odlišná je i jejich metafyzika a způsoby, jakým s myšlením pracují. Zatímco Platonovo myšlení je založeno na celostně myšleném, místy až kruhově se uzavírajícím myšlením, Aristoteles vychází ze svého, více konkrétního, pojetí universa. Nicméně je spojuje jejich snaha o změnu myšlení o společnosti, politice, či ontologii. Nicméně každý se snaží reformovat jinou obec. Platon myšlení v obci, která trpí eliticko oligarchickou krizí, a Aristoteles myšlení v obci v průběhu nástupu Makedonců. Samozřejmě, že se nelze slepě vztahovat k jejich filosofii ve smyslu její užitečnosti. Na druhé straně nám znalost jejich myšlení může poskytnout barvitou inspirací i v dnešní době a jejich krizích.
|
|
|
Převrácený totalitarismus
Petr, Ondřej ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce kriticky reflektuje teorii amerického politického filozofa S. Wolina. Práce vymezuje Wolinovo pojetí převráceného totalitarismu. Dále podává přehled běžných, mainstreamových pojetí totalitarismu v komparaci s Wolinovým pojetím. Věnuje se Wolinově reflexi současné západní liberální demokracie jako řízené demokracie . Text se obrací i na dílo G. Agambena, který zastává podobné pozice v kritice euroatlantické formy demokracie. V jeho pojetí výjimečného stavu autor nachází spojitosti právě s konceptem převráceného totalitarismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spinozovo pojetí demokracie
Brzkovská, Eliška ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem demokracie v dílech nizozemského filozofa Barucha Spinozy, konkrétně v jeho Teologicko-politickém traktátu a Rozpravě politické. Spinozův význam pro politické myšlení tkví v tom, že jako jeden z prvních politických myslitelů obhajoval demokracii jako nejlepší z možných forem vlády. Spinozův názor na demokracii je v práci nejprve uveden do kontextu doby, ve které tvořil, událostí, které jej mohly formovat a osobností, na jejichž díla Spinoza přímo navazoval, případně která mohla jeho tvorbu ovlivňovat. Dále se práce zaměřuje na základní prvky Spinozovy filozofie, která tvoří ucelený a provázaný systém, a tak jsou jeho poznatky metafyzické ve vztahu k jeho politické filozofii. Hlavní část práce tvoří interpretace Spinozových poznámek o demokracii v Teologicko-politickém traktátu a nedokončené Rozpravě politické. Cílem této práce je ozřejmit, jakým způsobem Spinoza nahlíží na pojem demokracie a jaký je význam demokracie v kontextu filozofova díla. Dále se práce zabývá důvody, které Spinozu vedou k tomu, že považuje demokracii za nejlepší formu vlády, a argumenty, kterými toto své přesvědčení obhajuje.
|
|
|
Vzestup náboženství v mezinárodních vztazích (Religion's Rise in IR)
Dravecký, Pavol ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Cílem této práce je nalezení zdrojů rozdílů mezi křesťanskou pravicí a levicí; jak je možné, že lidé, kteří sdílejí tak podrobnou víru, se mohou tak výrazně odlišovat v politických postojích? Mou hypotézou je, že za tím stojí odlišné koncepce vůle a těla. Pro otestování těchto dvou možností nejprve představuji minulost a současnost vztahu mezi Křesťanstvím a politikou, pak základní východiska křesťanských verzí jak pravice tak levice, abych nakonec zodpověděl, že zatímco oba tábory se shodují ve svých představách o lidské vůli, jejich náhledy na lidské tělo jsou odlišné. Nicméně docházím rovněž k závěru, že rozdělení na pravici a levici je nepřesné, protože oba proudy v důsledku usilují o totéž - zabránění monopolizace moci jak státem, tak trhem.
|
host ::
RSS.